Malá radost pro tento den:
Pláč.
Ne, nezbláznila jsem se. Pláč může být radost. A nemyslím tím pláč z radosti.
Někdy se nám totiž stane, že se tak moc ovládáme, potlačujeme a kontrolujeme, že ztratíme schopnost plakat a ronit slzy.
No není ani divu!
"Nebul, nebuď baba. Chlapi nebrečí. Pláčou slaboši a měkkoty. Ovládej se. Neplač, jsi silná, ty to překonáš. Přestaň, nebo ti přidám, ať máš proč brečet…"
Taky jste to slyšeli, že? Pak si to všechno, místo vyplakání, tak nějak střádáme v sobě.
Proč jsem vytvořila e-book Cesta k otevření srdce - Rituál uvolnění potlačených slz?
Někdy se stane, že bychom moc potřebovali plakat, a nejde to. Jsme jako vyschlá studna. Klidně bych to přirovnala k pocitu, že potřebujeme čůrat, tlačí to a nejde to. V tomto případě pelášíme k doktorovi.
Ale co s tím pláčem? Taky to tlačí. A nejde to. Můžete jít za koučem. Nebo za terapeutem. Třeba za mnou.
Nebo to zkoušet sami.
Dát si čas. A hlavně! Si to konečně dovolit. Přecvaknout to v hlavě. Dýchat. Uvolnit se do toho. Vnímat své tělo. To je radost a úleva, zase jednou plakat!
Nebraňte se mu. Nastřádalo se to. Potřebuje to ven. Zpočátku občas nekontrolovaně. A pak se to uklidní. A bude přicházet v pravý čas.
Často se s tím setkávám u svých klientů. Proto jsem vytvořila e-book Cesta k otevření srdce s tipy, jak se zase “rozplakat”. Dole si o něj napište. Je zdarma.
Jo, a je ZDARMA!
Takže, kdyby se vám náhodou hodil, stačí si o něj napsat:
