řekla po sezení mého psychodynamického koučování.
Ona sama je koučka. A velmi dobrá.
- “Já vím, je to spíš taková terapie než klasický koučink.”
- “A proč si tedy neříkáš terapeutka? Takhle by to mohlo lidi mást.”
- “Protože psychodynamická terapie existuje (konkrétně je to jeden z psychoterapeutických přístupů a nazývat se psychoterapeutem, stejně jako fyzioterapeutem, nemůže jen tak kde kdo).
A tohle je to něco trochu jiného. Taky to vychází z psychoanalýzy, Junga, kognitivní lingvistiky, pracuje to s podvědomím (psychodynamická neboli hlubinná). Ale je to jiné. Používám techniky systému Tamara Polanski. A na mém certifikátu stojí psychodynamický kouč.
Jak bys mi tedy říkala ty?”
- “Psychodynamická kuchařka. Zamíchám vám věci v hlavě. Zdravě.”
Díky Dana Zechmeisterová
Prostě:
Třeba nakonec zjistíte, že už vlastně žádný problém není.
Jsem psychodynamická kuchařka.
Zamíchám vám věci v hlavě.
Zdravě.