Když jsem si tu knihu poprvé vzala do ruky, říkala jsem si:" Další přírůstek do mé knihovničky otevíračů hlavy."
(Jestli existuje nějaká cena za otvírání zrezlých konzerv lidského myšlení, moje knihovna rozhodně kandiduje.)
Kniha Na počátku byl sex má přesně ten efekt, který miluju
Není jen pouhou provokací.
Je to úklid zatuchlých koutů a zapovězených třináctých komnat. Nejen v našich partnerských životech, ale také ve vědeckém přístupu.
Ometá vrstvy kulturního prachu, které jsme považovali za „přirozenost“.
A ukazuje, že velká část toho, co považujeme za normu, je jen produkt konkrétní kultury a konkrétní éry: často puritánské, nervózní a pořádně pokrytecké.
Ano, mluvím o viktoriánství, ale klidně i o dnešní Americe. A o "tradiční rodině". Ať už se pod tou zástěrkou skrývá cokoliv (a bohužel to často bývá dost odpudivé).
Při četbě této knihy jsem velmi často vzpomínala na přednášku zooložky Karolíny Brandlové: Sex, gender a samičky v zoologii (vřele ji doporučuji) a knihu Lucy Cooke: Bitch, kterou byla tato přednáška inspirována (jak moc byl a je vědecký výzkum zkreslen nejen viktoriánskými představami o samičkách, ale také tím, že vědu dělali především muži).
Myslela jsem i na Ailtona Krenaka a jeho naprosto odlišný pohled na člověka a přírodu než je náš zažitý západní rámec, který my už jen těžko dokážeme opustit.
Každý z těch hlasů říká totéž jinými slovy:
„To, co považujete za normální, může být jen kulturní fóbie.“
Tahle kniha je prostě další dílek do mozaiky
Na počátku byl sex ( Christopher Ryan & Cacilda Jethá), Kořeny moderní sexuality, Jak se dáváme dohromady a proč se rozcházíme
Kniha se nevěnuje jen lidské sexualitě, ale také násilí, válkám, lidoopům a změnám od přechodu lidstva k zemědělství. Protože to všechno úzce souvisí.
O přirozené sexualitě se u nás mluví málo.
Myslím tím, o té bez kulturních nánosů. Teprve to vše znovu klopotně objevujeme.
(Ostatně, ještě v 60. letech 20. století se v USA objevovali články o léčení žen (američanek v americe!) amputací klitorisu... do 20. let se tak běžbě "léčila" masturbace... to nebylo moc přirozené, že?)
Trváme na monogamii jako jediné správné možnosti. I přes to, že to očividně nefunguje:
- lidé nejsou přirozeně monogamní ani polygamní, lidé jsou přizpůsobiví
- většina našich „pravd“ o věrnosti, žárlivosti a partnerství vznikla až s vlastnictvím majetku
- sexualita není konstrukce, ale puls života, který kultura buď nechá dýchat, nebo ho škrtí
A teď si představte, že žijeme v kultuře, která sexuální energii škrtí už tak dlouho, až tomu začala říkat „morálka“.
Čím větší tabu, tím větší patologie
Čím víc něco potlačujeme, tím víc to leze ven ve zdeformované a zohyzděné podobě.
(Schválně se nad tím zamyslete. Určitě najdete příklady i ve svém okolí.)
Co je vaše “fuj”? Co je to, co odsuzujete? Rychle, automaticky?
Protože to většinou není temnota.
To je jen část vás, která neměla povoleno existovat.
A proč to všechno píšu?
Protože právě tahle kniha mi potvrdila to, co roky cítím v těle a když pracuju s lidmi.
Bezpečný prostor vzniká tím, že se témata mohou otevřít: bez studu, bez posměchu, bez diagnóz.
A o to se ve své práci opírám.
Až se příště potkáme na živé akci nebo při práci 1:1, můžete přinést jakékoliv téma: sex, vztahy, touhu, strach, žárlivost, atypické přání, nebo hluboké tabu.
Nic z toho není „moc“.
Nic z toho není „špatně“.
Jsme jen lidé.
Těším se na vaše tabu 
Jsem psychodynamická koučka a průvodkyně. Zamíchám vám věci v hlavě. Zdravě.
