Kniha, která vytáhla na světlo mého vnitřního "Rejpala"
Toto nemá být recenze. I když to tak asi vypadá. Ženy, které běhaly s vlky je velmi působivá kniha. Která se nesnadno čte. A není to jen kvůli stylu, jenž je poetický a plný obrazů, neobvyklých obratů a básnických metafor, ani kvůli termínům, které pro snazší pochopení vyžadují alespoň základní orientaci v Jungiánské psychologii.
Je to i kvůli chybám v textu. Zdá se mi, jako by některé stránky úplně vypadly z řádné redakce. Zbytek knihy je v pořádku. Narážím na záměny předpon posunují význam slov, chybějící slova nebo naopak opakující se části vět, neohrabaný překlad slov platform a control - jako platforma a kontrola (uznávám, že dnes se pod tlakem angličtiny význam slova kontrolovat posunul) místo v kontextu srozumitelnějších a elegantnějších výrazů základ a ovládání. A také třeba na opakované použití slova "muže" místo "může", což dramaticky mění význam a srozumitelnost vět.
Až si říkám, že by bylo zajímavé přečíst si to v originále. Třeba to bude mnohem srozumitelnější?
A tak vylezl můj vnitřní "Rejpal" a čte se mnou. Já si knihu studuji a zvýrazňovačem si zatrhávám zajímavé myšlenky, on sedí s tužkou a opravuje chyby.
Knihu Ženy, které běhaly s vlky i přes to doporučuji
Autorka Clarissa Pinkola Estés své myšlenky sice po americku omílá dokola a ze všech stran, ale vyjímečně mi to nevadí. Ten text je prostě psán tak, že myšlenka někdy zapadne na své místo až když je vysvětlena a obrácena ze všech stran. Vlastně textem spouští v čtenáři vlastní asociace a pochopení.
Příběhy a vyprávění rozpitvává pod drobnohledem. Symboly a archetypy v rozvoji ženské psychiky, cesty, kde se ztrácíme a chřadneme. Návody, jak se zase najít a uzdravit. Povídání o divoké ženě, duši, o tom, co nás vyživuje. O tom, jak se umrtvujeme. O špatných volbách. Příběhy, které nám vlastně ukazují cestu, kudy jít a jak se uzdravit.
Myslím, že mnohé se týká i mužů.
Pár úryvků:
"Usilujete-li o to, dělat něco, čeho si ceníte, je důležité obklopit se lidmi, kteří vaše úsilí nezištně podporují. Máte-li kolem sebe takzvané přátele, kteří mají stejná zranění, ale žádnou skutečnou touhu zhojit je, je to nejen past, ale i jed. Tento druh přátel vás totiž bude podněcovat, abyste jednaly nezřízeně, mimo své přirozené cykly, v nesouladu se svými duševními potřebami."
"Společnost, která autenticky zdůrazňuje individuální rozvoj, nikdy nevytvoří vrstvu otroků z žádné skupiny nebo rodu."
"Narodily jste se jedné matce, ale budete-li mít štěstí, budete mít víc než jednu matku. A mezi nimi všemi najdete většinou takovou, kterou potřebujete. Váš vztah s mnoha matkami (todas las madres) bude stále živý, neboť potřeba rady a pomoci nikdy nekončí a z hlediska ženského tvůrčího života by končit asi nikdy neměla."
"Čím je animus silnější a vnitřně rozlehlejší (mysleme na anima jako na most), tím je žena schopnější a může snadněji projevovat své myšlenky a vykazovat svoji tvůrčí práci ve vnějším světě. Žena se slabě vyvinutým animem má mnoho nápadů a myšlenek, ale není schopna je ve vnějším světě uplatňovat."
Mé doporučení?
Pokud vás zajímá výklad snů, práce s archetypy, příběhy a pohádky, mytologie a seberozvoj, nenechte si Ženy, které běhaly s vlky ujít. Pokud hledáte konkrétní, jednoduchý a čtivý návod, sáhněte po jiném autorovi.
